VB - Stres z odloučení (N)

20. 01. 2014 | † 20. 01. 2014 | kód autora: HTo

 Stres z odloučení u koně

Kůň je svým založením stádové zvíře, které díky své inteligenci tvoří v rámci stáda skupiny s poměrně složitými vztahy. Domestikace koně umožnila jeho soužití s člověkem, ale koňský stádový pud, který je výsledkem evoluce, stále přetrvává.

Tento pud byl u divokých koní podmínkou přežití, osamělý jedinec neměl vůči predátorům nejmenší šanci. Toto nebezpečí domestikovaným koním sice již dnes nehrozí, ale potřeba kontaktu s jinými koňmi v rámci stáda zůstala u koní zachována.

 

Je-li kůň odloučen na delší dobu od svého stáda a nemá-li tedy v důsledku toho možnost kontaktu s jinými koňmi, velmi pravděpodobně se u něj může objevit tzv. stres z odloučení.Tento stav se u odloučených koní objevuje relativně často a z hlediska psychické pohody koně představuje samozřejmě komplikaci, kterou nelze nijak podceňovat. Pokud se situace vyhrotí, může stres z odloučení ohrozit i zdraví koně, stejně jako může takto stresovaný kůň zranit i lidi ve svém okolí.

 

....4em; padding: 0px; font-size: 1.3em; text-align: center;">Stres z odloučení je možné eliminovat na minimum

Jak se vyrovnat a jak předcházet u koní stresu z odloučení?

V první řadě platí, že tento stav se nesmí v žádném případě podceňovat a koni, který je z nejrůznějších důvodů odloučen od stáda, by se měla v plné míře věnovat patřičná pozornost. Náchylnost ke stresu z odloučení je u každého koně různá a vyplývá především z jeho povahy. Při nejrůznějších etologických pozorováních se v mnoha případech došlo ke zjištění, že koně, kteří jsou ve stádě dominantní, jsou ohroženi stresem z odloučení relativně více, než koně, kteří zaujímají ve stádě podřízenou pozici. To je dáno ztrátou dominantní pozice, kterou si tito koně ve stádě vybudovali.

 

V každém případě nám znalost povahy koně a jeho pozice ve stádě usnadní zvládnout případný stres z odloučení od stáda. Jako preventivní opatření se doporučuje začít koně co nejdříve trénovat na případné odloučení od stáda, tedy nejlépe, když je kůň ještě mladý. Při dobrém tréninku lze koně navyknout na opuštění stáda a tím zabránit vzniku nadměrnému stresu z odloučení. Někteří chovatelé dokonce párují ustrašenější koně s jinými zvířaty, například kozami, což je pochopitelně však jen určitá náhražka společnosti dalších koní. Odborníci rovněž doporučují minimalizovat stres z odloučení tím, že chovatelé v první řadě zabrání tomu, aby se v chovném stádě vytvořily intenzivní sociální vazby, jejichž přerušení má za následek psychické problémy, které jsou právě důsledkem stresu z odloučení.

 

Stres z odloučení při odstavu hříbat

Velmi často dochází k silnému a intenzivnímu stresu z odloučení při oddělení hříběte od klisny. U domestikovaných koní může být odstav, a často také bývá příčinou enormního stresu jak pro klisnu, tak i pro hříbě. U divoce žijících koní je proces odstavovaní dlouhodobý a tedy i postupnější, hříbě odchází od matky až ve věku dvou nebo i tří let, tedy ve věku, když už je zcela schopné existovat samostatně.

 

Odstav hříbat by měl být proto co nejšetrnější a měl by se v rámci možností co nejvíce přiblížit přirozené formě odstavu. Existuje, a v chovatelské praxi se používá, samozřejmě více způsobů odstavu hříběte. V každém případě se však odborníci shodují na důležitosti toho, jak bude proveden vlastní odstav, pro další psychický vývoj koně. Proběhne-li odstav co nejšetrněji a nejpřirozeněji, je i mladý kůň po psychické stránce mnohem vyrovnanější a tím pádem i způsobilejší k dalšímu výcviku.

 

Ideálním a nejvíce šetrným způsobem odstavu se podle odborníků jeví postup, kdy seklisny a hříbata společně pohybují venku na pastvě, ale na krmení jsou voděni do stáje, díky tomu si hříbata zvyknou na stáj i na manipulaci. Odstavování se v chovném stádu provádí postupně, to znamená, že se vždy odstavuje v daný moment jen jedno hříbě, zpravidla to nejstarší, samozřejmě má-li patřičnou hmotnost a je-li plně schopno samostatně přijímat krmivo. Klisna se odvede na jinou pastvinu, kde se připojí ke stádu známých koní, odstavené hříbě se pak nechá ve společnosti původního stáda. V žádném případě by hříbě nemělo být po odstavu zavřeno samo v boxu. Společnost ostatních hříbat a klisen mu umožňuje mnohem lépe překonat stresující období odstavu.

 

Poté, co si hříbě zvykne na odloučení od klisny, může být odvedeno do stáje, kam předtím chodilo s klisnou. Tím si zvyká na to, že je určitou dobu samo a zabrání se tak i vzniku přílišné závislosti na ostatních hříbatech.

 

Stres z odloučení se týká i sportovních koní

Dost často se stres z odloučení vyskytuje i u sportovních koní, kteří se účastní nejrůznějších soutěží a akcí. Majitelé sportovních koní by to měli brát v úvahu, a proto by nedílnou součástí výcviku a tréninku sportovního koně měla být i "psychologická příprava". Ta spočívá především v neustálé práci s návyky koně, což znamená především to, že kůň by měl být systematicky seznamován s novými věcmi a situacemi tak, aby se zvýšila jeho adaptabilita, což je u sportovních koní, kteří se často přemisťují, naprosto nezbytné.

 

V každém případě by však měl mít každý kůň, tak jak to odpovídá jeho přirozenosti, zajištěn pravidelný a co nejbližší kontakt s ostatními koňmi, tak aby jeho psychická pohoda byla zcela přirozeně upevňována tou nejvíce přirozenou formou.

Zdroj: Konicci.cz

 

 

edit_32x32.png

1) Kdy může vzniknout stres z odloučení?

2) V kolika letech odchází hříbě od matky, u divokých koní?

3) Může tento stres poskytnout všechny typy koní?


Zdroj: http://jk-moon-knihovna.pise.cz/7-p-parkurove-pojmy-2.html

 

 


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.